Ptáme se expertů (Zpravodaj 3/2006)

20. března 2009 v 10:44 |  Ptáme se expertů

OTÁZKA: Názor, že pes by měl ovládat základní poslušnost, než se začne učit nějakému sportu je celkem častý. Ale co by pes měl umět, než se vydá na závody dogdancing? Nemám na mysli pouze cviky (i když i to by mě zajímalo, s jakým minimem cviků byste si troufli vyrazit na závody), ale i s jakými situacemi byste seznámili psa, než byste ho přihlásili do soutěže. Na odpovědi se těším a moc za ně děkuji.


Vanda Gregorová

Psovod, který se chce se svým psem vydat na závody dogdancing, by měl mít na paměti, že na jeho psa zde bude působit plno rušivých vlivů.Proto by bylo fajn, kdyby jeho pejsek už předem znal situace, kde je pohromadě více lidí a psů (např. z výstav nebo z kynologického cvičiště), a dokázal i v takovém prostředí vnímat svého pána.Pes by měl být zvyklý na hudbu(možná to zní absurdně, ale když si někdo nejdřív dvakrát zkusí sestavu doma s potichu hrající skladbou, tak pak může být docela nemile překvapený, co bude jeho pes dělat, až mu na závodě začne hrát hudba celkem hlasitě). AAA Myslím,že minimum cviků se nedá přesně určit( já osobně bych šla na/začátečnickou/soutěž s minimem 6-7 cviků,ale u každého je to jiné).Prostě, když si psovod vybere nějakou kratší skladbu a na tu je schopen vytvořit smysluplnou sestavu, tak směle na závody!

Hela Potfajová

Minimum cvikov, s ktorými sa dá vyraziť na súťaž je velmi relatívne - záleží to na typu súťaže (na súťaže pre začiatočníkov sú kladené rozhodne menšie nároky než na prestížne súťaže ako je MČR či DDSP), záleží na celkovom spracovaní choreografie a zladení s hudbou, atď. Vďaka pohybovým variáciám psovoda sa dá zaujímavá zostava postaviť na pár základných cvikoch.

Ale ťažisko tejto otázky je niekde inde:

Na začiatku života každého psa je najdôležitejšia správna socializácia, to znamená postupné zoznámenie so všetkým, s čím sa v živote náš chlpatý priateľ bude stretávať. Toto zoznámenie by malo prebehnúť postupne a nenásilne, tak aby si vaše šteniatko odnieslo z každého zážitku nejakú pozitívnu skúsenosť. Len tak vám z neho vyrastie sebavedomý psík, ktorý hravo zvládne aj náročnejšie stresové situácie.

Musíme si uvedomiť čo budeme od psa vyžadovať.

1) Budeme chcieť aby sa pes sústredil len na nás, aj keď oloko budú pobiehať, cvičiť, hrať sa a štekať iní psi. Náš psík sa bude môcť na nás v kľude sústrediť, len ak bude vedieť, čo by od týchto psov mohol očakávať. To znamená že mu musíme od malička umožniť kontakt so psami v dostatočnej miere a neskôr ho naučiť milovať hru s nami viac ako s ktorýmkoľvek psom.

2) Budeme očakávať, že pes podá maximálny výkon aj po zdĺhavej a únavnej ceste. Preto musíme psa naučiť cestovať. Väčšina psov cestovanie miluje, keď zistí, že každé nasadnutie do auta či do vlaku mu prinesie množstvo nových zážitkov so svojim milovaným človekom.

3) Budeme chcieť, aby sa náš pes choval na súťaži rovnako spoľahlivo ako pri cvičení doma či na cvičáku. Preto by som doporučovala precvičovať naučené cviky a v rušnom prostredí (zdôrazňujem už naučené cviky, na tie nové si radšej nechajte kľud a plné sústredenie psa). Rušným prostredím sa dá nazvať park, kde sa pohybujú druhí psi často bez priamej kontroly majiteľa, rôzne spoločenské akcie kde je množstvo ľudí a hrá hlasná hudba a pod. V tomto prostredí nekladte na psa prílišné nároky a snažte sa posúdiť z jeho pohľadu, čo sa dá či nedá v danej situácii zvládnuť. Samozrejme nebudeme nútiť svojho psa aby válal sudy, keď k nemu zrovna čuchá neznámy kamarát či dokonca potencionálny nepriatľ.

4) Na škodu nie je pred súťažou si urobiť malú generálku pred publikom zloženým z kamarátov alebo rodiny - je dôležité pre psa i človeka zvyknúť si na to že niekto sa na vás díva a vy sa musíte dôstojne vysporiadať aj s vecami ktoré sa vám zrovna nepodaria, pes sa zase musí naučiť, že v tomto momente by nebolo zrovna vhodné ísť vítať toho pána, ktorý sa naňho tak milo usmieva.

5) Doporučovala by som vziať niekoľkokrát psa na súťaž ako "diváka", pohrať si s ním niekde stranou od súťažnej plochy a vyskúšať si niekoľko základných cvikov, aby vedel, že napriek neznámemu prostrediu je vlastne všetko skoro ako doma, že keď sa tlieska neznamená to že sa rúca budova alebo naopak, že by bolo treba toho hlučného lumpa zahnať.

A čo dodať na záver? Je treba si uvedomiť, že cez veškerú našu snahu pripraviť sa na prvú súťaž čo najlepšie, žiadna socializácia ani zoznamovanie a navykanie nenahradí samotné súťaženie. Ako psovod tak i pes získa najcennejšie skúsenosti len priamo pred porotou a publikom a na nich potom môže postaviť svoju tanečnú kariéru.

A hlavne - žiadna negatívna skúsenosť! Keď človek nedokáže vnímať svet psími očami, ľahko mu uťečú nervy a potom už sa ťažko psovi vysvetluje, že vás to mrzí…

Alena Smolíková

To co by měl pes umět, než se s ním vydáte na první soutěž se odvíjí samozřejmě od toho, co od soutěže očekáváte. Něco jiného je, když jdete na závody s tím, aby si pejsek zvykl na atmosféru závodů a něco jiného je, když chcete usilovat o umístění. Pokud nejedete na jinou soutěž než pořádá DDCCR, není nikde dáno, jaké cviky byste měli předvést. Pokud tedy jdete na soutěž s cílem, zvyknout pejska na atmosféru závodů a svoji vlastní nervozitu, stačí umět opravdu jen pár cviků (takovým základem jsou otočky, obíhání, chůze u nohy a slalom mezi nohama a couvání). Pokud se chystáte na soutěž, která se koná někde v hale, je dobré ještě pejska seznámit s kobercem (stačí pár cviků třeba doma v obýváku).

Pokud přemýšlíte, s jakými situacemi byste měli pejska ještě seznámit, je dobré, když je pejsek zvyklý na více psů a lidí pohromadě. Choďte s ním tedy na různé akce a učte ho, aby vás vnímal i v rušném prostředí.

Opravdu se nebojte přihlásit na soutěž, i když váš pejsek umí jen pár cviků. Čím dříve si zvykne na soutěžní atmosféru, tím lépe.

Šimona Drábková

Na závody bych se vydala se psem, u kterého vím, že zvládne atmosféru soutěže. Takže samozřejmě se psem dobře socializovaným a schopným soustředit se na psovoda i v novém rušném prostředí.

Otázkou je ale také na jaké závody. Závody začátečníků jsou tu od toho, aby si mladí psi zvykali na atmosféru soutěže. Na ostatní psy, na nervozitu páníčka, zkrátka na vše, co k soutěži patří. A není žádná ostuda, když začátečník (pes) odejde z placu za jiným psem, případně rodinným příslušníkem. S postupem času se pes stane rozumným a zkušeným a může z něj být dogdancingový šampión.

Co se konkrétních situací týče, určitě je výhodou, když pes zná prostředí haly a koberec jako povrch na cvičební ploše. A také je například z kynologického cvičiště zvyklý cvičit i mezi psy a lidmi.

A minimum cviků? Tolik, aby se z toho dala vytvořit krátká sestava, ve které se nebudou cviky opakovat dokola.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama