Ptáme se expertů (Zpravodaj 3/2007)

1. dubna 2009 v 21:19 |  Ptáme se expertů

OTÁZKA: Před závody určitě cvičíte se psem předem vymyšlenou sestavu a naučené cviky. Po pár dnech si ale pes sestavu zapamatuje a některé cviky dělá dřív, než mu dáte povel.
Otázka tedy zní: Co dělat s tím, když si pes pamatuje, jak jdou cviky v sestavě za sebou, a dělá je dřív než na váš povel?


Kateřina Lerlová

Jednak jen málokdy cvičím celou sestavu, většinou zkusím tři až šest cviků (podle délky a obtížnosti) za sebou tak, jak je mám naplánované v choreografii a celou sestavu si zkusím jen dvakrát nebo třikrát. To proto, abych mohla psa často odměňovat a cvičení ho tak bavilo.

Když už se stane, že pes začíná při cvičení předbíhat, znamená to, že si dobře zapamatoval sestavu a že jste pro něj vybrali správnou odměnu, protože se na ní těší a snaží se k ní dostat co nejrychleji. Musíte mu ale vysvětlit, že odměna je právě jen za ty cviky, pro které mu řeknete povel a jestli jí chce, nezbude mu nic jiného, než na vás dávat pozor.

Než začnete cvičit sestavu, musí pes dobře znát cviky, které v ní použijete a musí je umět předvádět pouze na slovní povel. Odměňujte psa, jen když je udělá na povel, cviky nabízené bez povelu ignorujte. Pes se brzy naučí, že je zbytečné cvičit jen tak, když za to nic nedostane.

"Předvídání" cviků se může objevit ještě dříve, než v sestavě, klasickým příkladem je střídavé podávání pacek. Říkáte povely pro pravou packu, pro levou, pro pravou... A pes cvičí krásně. Ale jednou se rozhodnete, že by se vám do sestavy líbilo, kdyby pes zvedl pravou packu a držel jí chvíli ve vzduchu. Jdete to tedy zkusit, řeknete povel, pes zvedne packu... A vzápětí zvedne levou a pak zase pravou, dokud mu neřeknete, aby toho nechal. Už od začátku proto náhodně střídejte packy, nebo třeba otočky, nebo sudy... Když se tohle stane Wayovi, řeknu mu, aby zůstal sedět nebo ležet a odměním ho za to, že dokázal být v klidu a dávat na mě pozor.

Se cvičením sestavy začínejte a končete na různých místech. Pokud si například sestavu rozdělíte na polovinu a uprostřed psa vždy odměníte, snadno se vám pak může stát, že bez odměny v polovině cvičit nebude. Jeden pes byl například naučený, že sestava se končí úklonou a pak přichází velká odměna. A najednou udělal úklony uprostřed sestavy a divil se, že žádná odměna nepřichází.

Měňte náhodně cviky nebo jejich počet. Pokud například pes ví, že se má čtyřikrát převalit a pak za začít plazit k vám, chtějte po něm občas převalení pět. Nebo ho naopak odměňte už za jedno. U cviků, jako je chůze u nohy, couvání nebo třeba slalom nechám občas dělat Waye víc kroků, než pak budu mít v sestavě, aby mi ke konci cviku nezpomaloval nebo se ho nesnažil urychlit.

Pokud se vám někdy stane, že pes začne předbíhat, zastavte ho a odměňte, pokud dokáže být v klidu. Zase zkuste problematickou pasáž, tentokrát bez zastavení a pokud dával pozor, odměňte ho.

Helena Potfajová

Je to otázka kontroly nad psem. Stejnĕ, jako pes respektuje a plní vaše povely, stejnĕ tak musí respektovat cvičit POUZE na povely, které dostane. Žádný kynologický sport není volná zábava, každý z nich má svá pravidla, které musí být dodržována jak ze strany psovoda, tak ze strany psa. To samozřejmě neznamená, že psovi cvičení nepřináší radost.

Jsou psi, kteří mají psovoda takřka "na háku" a místo cvičení upřednostňují pro nĕ mnohem zajímavĕjší věci, jako je pátrání po zbytkách pamlsků na zemi, pokusy vyčíst z okolních pachů, kteráže fenečka tady byla naposledy a jestli náhodou nehárá. Pak jsou takzvaní lehce cvičitelní psi, kteří doslova visí pohledem na páníčkovi a čekají na povel, jen aby pro něj mohli něco udělat. Vĕnujme se však tĕm, kteří jsou předmĕtem naší otázky. Problém předvádĕní cviků bez povelu nevyvstává pouze při konečném nácviku sestavy.

Už když cviky učíte, nĕkteré jsou pro vás i pro psa více oblíbené, jiné ménĕ. Ty více oblíbené pak podvĕdomĕ cvičíte častěji, takže pes o nich přestává přemýšlet a automaticky se k nim vrací, když vám třeba nerozumí, když je příliš excitovaný nebo naopak unavený. Pes je však zvíře snadno zmanipulovatelné a vy mu díky frekvenci cvičení a hlavnĕ míře odměn můžete nadiktovat, který cvik bude jeho oblíbený.

Nezapomeňte mezi "oblíbené" přidat i povel počkej, stůj, klid,... t.j. povel na který pes nebude dĕlat nic, zůstane nehybnĕ čekat na povel další. Tento povel zařaďte do svého repertoáru ještě než se začnete věnovat nácviku sestavy. Když si pes od začátku vštĕpí, že po každém cviku následuje (nebo může následovat) pauza, témĕř nehrozí, že by vám vzniknul problém s předbíháním povelů. A když přece, stačí říct vámi zvolený povel a protože jste ho předtím dobře nacvičili, pes ho splní ochotnĕ a rád. Pauzu pak můžete libovolnĕ zkrátit nebo prodloužit.

Větší problém může vzniknout u tzv. clicker-psů, tedy psů cvičených pomocí clickeru. Samotný systém výcviku je založen na tom, že pes je odměňován za cviky, na které přijde sám, bez povelu. Když se mu tedy jiný cvik zdá lepší, než ten, který po něm zrovna požadujete, zkusí možná jiný, za který přece taky přichází klik a odměna. Anebo bude cviky předbíhat, jen aby svou odmĕnu dostal čím dřív. Jakkoliv velký se tento problém může zdát, řešení je velice jednoduché. Vezměte svoji zázračnou krabičku a pytlík pamlsků a pusťte se do nácviku zmíněného povelu počkej. Výsledek bude velice rychlý a i hyperaktivní pes vydrží stát dlouhé minuty nehybně, jen aby dostal svou odměnu.

Při nácviku samotné sestavy chtĕ-nechtĕ vzniká automatism. Je to svým způsobem důležité - jestliže má pes předvést sekvenci cviků dobře, musí být sám připraven na to, co bude následovat. Tento pohybový automatism by se však neměl stát automatismem v myšlení. Na jednu stranu pes musí vĕdĕt, co přijde, na druhou stranu musí být pořád ve střehu, co kdyby zrovna teď přišlo něco jiného. Je na vás udělat cvičení co nejzajímavĕjší a nejrozmanitější. Necvičte vždy celou sestavu od začátku do konce, sekvenci cviků začněte a ukončete vždy v jiném místĕ. Nejenže psa bude cvičení více bavit, bude nucený vám vĕnovat patřičnou pozornost a pomůže to i vám si v sestavu zapamatovat a ani v soutĕžní atmosféře se v neztratit. Další možností je cviky v sestavě vynechávat, zvláště ty "oblíbené". Jestliže má pes jeden konkrétní cvik, který předbíhá bez povelu, připravte ho na to, že v sestavě může být, vĕtšinou tam však není. Místo toho nechte psa chvíli v klidu stát a pokračujte až dalším následujícím cvikem. Taky se nebojte cviky v sestavĕ občas obměnit. Jestli po couvání vždy následuje panáčkování, otestujte pozornost psa třeba přeskokem přes nohu nebo poklonou... Správnou reakci určitĕ patřičně odměňte. Pes bude tuhle hru milovat a nebude mít důvod cviky předbíhat.

Šimona Drábková

Před prvním závodem se tomuto dá lehce předejít. U cviků, které má pes hodně oblíbené si na to dám zvlášť bedlivý pozor. Když to popíšu na konkrétním příkladu, Beaerny miluje jakékoliv skoky. Proto když cvičím sestavu nanečisto, téměř vždy před skokem předchází pozice lehni (sedni, stůj) tak, aby pes věděl, že nejprve musí zaujmout klidovou pozici a z ní teprve udělat svůj oblíbený cvik. Kdykoliv mám pocit, že pes určité sekvence zná natolik, že nečeká na mé povely vložím cvik, který nečeká. Tím ho vytrhnu ze stereotypu a on se opět koncentruje na mé povely.

Když už sestavu necvičím a pouze předvádím, dostanu se někdy do fáze, kdy už mi nezbude nic jiného než sestavu předělat, nebo vytvořit novou. Pes už má sestavu tak na háku, že to jinak nejde. Tomu však lze taktéž předejít. Mezi každým předváděním sestavy, cvičit se psem sestavu tak jak má být, případně i s malými obměnami.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama