Příprava na závody

Jak si neužírat nervy (Zpravodaj 1/2008)

1. dubna 2009 v 21:41 | Katka Lerlová & Way
Kostým jsem si vyžehlila,
rekvizity zabalila,
zatímco pes klidně leží,
mně se hlavy hrůzou ježí,
zítra máme předvést všem,
jak tancovat dovedem.

Srdce mám až v žaludku,
ach, už se to blíží,
srdce mám až v žaludku,
nohy se mi kříží.

Proč si nevzít příklad z Waye,
když mám nervy, on si hraje,
já chci brečet,
on chce ječet,
vrásky si s tím nedělá,
když ne on, tak proč mám já?

Jak se rodí závody (Zpravodaj 3/2007)

1. dubna 2009 v 21:05 | Lada Krejčová
Prý těžko a v bolestech, jako všechno… Také jsem to slyšela a také jsem si to chtěla zkusit.

A výsledek? Zrodilo se malé, roztomilé mistrovstvíčko! My okolo padali na ústa, ale ono žilo životem naplno celý den 2. 12. 2007.
A snad rozdalo i trochu nálady a štěstíčka všem, kteří se ho účastnili, viděli ho, točili si ho a fotili… Pokud ano, ta námaha se vyplatila!

Když on bez pamlsku necvičí! (Zpravodaj 3/2007)

1. dubna 2009 v 20:51 | Katka Lerlová & Way

Často slyším stížnosti, že pes sice umí všechny cviky krásně a dělá je s radostí, ale jen když má psovod v ruce něco dobrého. Protože na závodech ani zkouškách dogdancing není povolené mít u sebe motivaci, je mi vždy líto, že se některé týmy na závodech nepředvedou jen kvůli tak snadno odstranitelné překážce.

Odměna je pro psa něco příjemného - pamlsek, hračka, hra, pohlazení. Pokud se příjemné věci spojí s neutrálními podněty jako je slovní pochvala nebo klik, pak bude pes pozitivně přijímat i ty. Odměna je pro výcvik nesmírně důležitá, protože pes opakuje chování, za které je odměněn, a tak ho můžeme něco naučit.

Jak se připravit na první závody (Psí sporty 1/2008, 2/2008)

12. března 2009 v 15:26 | Katka Lerlová & Way
Když člověk delší dobu trénuje různé cviky a sleduje soutěže v dogdancing, přepadne ho občas touha vyzkoušet si atmosféru závodu na vlastní kůži. Než ale se člověk přihlásí na závody, je třeba orientovat se nejen v pravidlech soutěžení, ale jestli je na závod připravený pes i sám psovod. Pokusím se napsat několik tipů, jak se na první závody připravit, aby si je užil jak psovod, tak pes.

Vytváření choreografie (Psí sporty 1/2009)

12. března 2009 v 15:23 | Katka Lerlová & Way
Hodně lidí nejezdí na soutěže, protože se jim nedaří vytvořit choreografii. Přitom z příprav na závod to je mezi vymýšlením, trénováním a vylepšováním všech možný triků to nejjednodušší, protože k tomu stačí jen fantazie.

Když se rozhodnu, že pojedu na závody, nejdříve si vyberu divizi, ve které bych chtěla vystupovat. Od toho se totiž odvíjí výběr hudby, tvorba kostýmu i použité cviky. V Musical Dressage je důležité, aby pes uměl měnit tempo i v klusu, podle hudbu buď klusat při zemi a rychle, nebo vykopávat přední nohy vysoko do vzduchu, což se hodí k pomalejšímu rytmu. Člověk musí mít přesně vyměřený rytmus, kterým pes dokáže couvat, obíhat nebo se točit. Heelwork to Music vychází z anglické obedience, takže je důležité si uvědomit, že náplní téhle divize je chůze u nohy dopředu, dozadu, do boku, točení se na místě neboli pivoty, a to ve všech možných heel pozicích (dohromady jich je osm). Pro Freestyle se zase nejvíc hodí pes, který má celou škálu akčních cviků nebo zajímavých póz, rád obíhá i skáče. Zároveň psovoda by mělo bavit vymýšlení kostýmu a práce s rekvizitami. Pro Tanec je velmi vhodný pes, který umí pracovat samostatně a nevyruší ho, když psovod začne dělat nejrůznější taneční kreace.
 
 

Reklama
Reklama